Jakmile jsme 18. října vkročili do dveří školy, vrátili jsme se na naší pomyslné časové ose až do roku 1918. Všude, kam jste se podívali, chodily elegantně oblečené dámy jako z obrázku. Na dalším kroku jste potkali gentlemana v parádním obleku, vestě či košili. Ze školní kuchyňky se linula vůně čerstvě upečených křehkovic, placek typických právě pro tu dobu. Všichni jsme se sešli v třídě devátého ročníku, abychom si připomněli a jaksepatří oslavili toto krásné výročí. Jakmile se třída zaplnila všemi možnými manekýny, kuchaři a kuchařkami, dokonce i slavnými osobnostmi, mohlo se začít. Šikovné kuchařky a zruční kuchaři nás seznámili s nádobím a jídlem. Dokonce si pro nás připravili i ochutnávku již zmiňovaných křehkých placek. Dále jsme nahlíželi pod ruce slavným výrobcům při zrodu pro tuhle dobu nadčasových nápadů. Sledovali jsme, jak Tomáš Baťa navrhuje boty nebo jak bratři Čapkové píší své známé příběhy a pohádky. Korunu tomu dal se svými nápady Jára Cimrman. V rámci vzpomínání jsme si zazpívali písně Škoda lásky a Ach synku, synku, Masarykovu oblíbenou. Sokolové nám potom předcvičili choreografii na slet a zkoušeli jsme hádat názvy dobových filmů.
Na naše dopolední veselí navázal pan Libor Marek se svým - jak už je zvykem - moc pěkným povídáním. Přinesl nám řadu hezkých věcí na ukázku. Dokonce tři naše spolužáky změnil v dobové občany. Ondra Mašek si vyzkoušel oblek Československého legionáře. Markovi Šimkovi nasadil pan Marek na hlavu nádherný cylindr a propůjčil mu fotoaparát, se kterým se za První republiky pořizovaly fotografie. Lucku Sigmundovou pak proměnil v domácí hospodyni s žehličkou v ruce.
Celý den jsme si moc náramně užili. Ačkoli se může zdát téma První republika velice nudné, věřte, že jsme se mnohokrát zasmáli. Všichni žáci se svými učiteli odvedli veliký kus práce a zaslouženě vždy sklidili potlesk od ostatních spolužáků. Poděkování patří panu Markovi, který si na nás opět našel čas a v neposlední řadě si velké díky zaslouží paní učitelky, které nám pomáhaly s naším zadáním a že je u toho netrefil šlak. Ještě jednou moc děkujeme.
Kristýna Sládková, 9. ročník